Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Moje slohovka na téma-Bez přátelství nestojí život za nic

22. dubna 2009 v 18:31 | Telenta |  Slohovky

Dneska vám sem dám moji domácí slohovku, kterou jsem dneska psala, no snad se bude aspoň trochu líbit:)

Bez přátelství nestojí život za nic

OSNOVA:
1. Přátelství "až za hrob neexistuje"
2. Přátelství nás provází už od kolébky
3. Člověk není ostrov sám pro sebe
4. Skutečné přátelství je jen jedno


V první řadě bych ráda řekla, že nebudu psát o přátelství "až za hrob", ale o úplně obyčejném, se kterým se setká naprosto každý. Myslím, že takové přátelství, o kterém čteme v knížkách nebo jsme jako malí slýchávali v pohádkách, kde nikdo neřekne o svém kamarádovi křivé slovo, nezvýší na něj hlas a vždy se s ním ve všem shodne, prostě



neexistuje. Vsadím boty, že kdybych se kohokoliv zeptala, jestli někdy pomlouval svého kamaráda, řekne ano. Koneckonců ve škole to vidím na vlastní oči každý den, ale musíme připustit, že i tohle je důležitá část přátelství, bez které se neobejde. Jen si zkuste představit, jak by to vypadalo, kdybyste se svým kamarádem po celý život spolu poklidně proplouvali a neměli byste vůči sobě jedinou výhradu. Předpokládám, že teď přemýšlíte, co to jsem proboha za člověka, že bych si tohle nepřála a chcete po mě něčím hodit, ale přátelství bez žádné menší rozmíšky a rozdílného názoru není ono, ale samozřejmě všeho s mírou.

Ale teď zpátky k hlavnímu tématu. Už od narození se nevědomky spřátelujeme s prvními lidskými bytostmi, které poznáme. Naši rodiče. Chceme, aby nás ty velké "věci" braly do rukou, když nám není dobře, dávaly nám jíst, lechtaly nás a vydávaly srandovní zvuky, kterým zatím nerozumíme a my se na oplátku na ně někdy usmějeme nebo jim věnujeme víc pozornosti než normálně. Potom, začneme chodit do školky, kde se většina lidí poprvé skamarádí s někým ve svém věku, pak ve škole, v práci a takhle to pokračuje po zbytek života.

Přátelství potřebuje každý, ať je introvert, extrovert, snílek nebo bavič a jak bylo řečeno ve filmu Jak na věc: "Člověk není ostrov sám pro sebe." Nedokážu si představit, že bych byla úplně sama a nemohla bych si s nikým popovídat, jít ven, zasmát se, s ničím se svěřit a to jsem docela ráda o samotě, ale knížka ani televize nenahradí odpoledne strávené s kamarády.

Kamarády neustále opouštíme a zase nové objevujeme, díky přechodu na jinou školu, změně zaměstnání, stěhování a spoustě dalších věcí, ale jak se říká, skutečné přátelství je jen jedno a myslím, že časem ho najde každý.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Mám dál psát?

Ano
Ne

Komentáře

1 Letty94 Letty94 | E-mail | Web | 22. dubna 2009 v 21:52 | Reagovat

Já jsem člověk sám pro sebe! Jsem Ibiza!  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz