Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Květen 2010

Jak Zeus Krona svrhl aneb další rodinné problémy na obzoru

30. května 2010 v 8:02 | Telenta |  Řecká mytologie
Jelikož Kronos nebyl zas takový pitomec, velice rychle mu došlo, že jablko nepadá daleko od stromu a některé z jeho dětí by ho mohlo svrhnout, stejně jako on svého otce Úrána.

To jsem se zase jednou umělecky vybíjela...

29. května 2010 v 9:00 | Telenta |  malby a kresby
...a vzniklo z toho tohle.
Je to na A3, jen tužkou a černou pastelkou a ten ošklivý, hloupý foťák to zase zkreslil. A navíc je to trochu ořízlé.
Grrr!

Hm, nejsem si tak úplně jistá, jestli je z toho dost dobře poznat, co to má být...
Takže jen tak pro jistotu, vězte, že tohle skutečně je sedící žena.

Kapitola pátá

28. května 2010 v 15:14 | Telenta |  Zlodějina je fakt dřina

Kapitola pátá

Worghom stál u otevřeného okna a zamyšleně hleděl na stříbrně zářící měsíc vysoko na obloze. Prudké poryvy větru mu cuchaly jeho mahagonové vlasy, poletovaly kolem obličeje jako rej neposedných mušek a na rukou mu naskakovala husí kůže.
"Co tak sám?" ozval se z druhé strany kamenného, prakticky zařízeného pokoje nakřáplý, vyšeptalý hlas.
"Vzpomínám, Mistře," odpověděl tázaný bez jakékoliv známky překvapení a pomalu stočil zrak na muže v dlouhém temně fialovém hábitu.

Fotky z mé dnešní menší procházky

21. května 2010 v 20:13 | Telenta |  fotografie
Dneska odpoledne mě okolo třetí hodiny přepadla nutkavá potřeba jít někam ven, takže jsem dlouho nemeškala, pokusila jsem se nějak upravit, aby přede mnou lidi neutíkali hrůzou a vydala jsem se na menší okružní procházku naším městem.
Vzala jsem si s sebou i foťák, protože jsem už delší čas měla v plánu jít vyfotit něco v Jezuitském kostele a pořád jsem se k tomu nemohla nějak dostat.

Jsou to naprosto nádherné prostory, jen trochu...zchátralé. Všechno je tam oprýskané, rozbořené, vybledlé a v plátno u oltáře je prodělavělé, patrně ještě od dob 2. světové války.

Kapitola čtvrtá

17. května 2010 v 22:32 | Telenta |  Zlodějina je fakt dřina
Whuá!
Já to dopsala! Po všem tom přepisování, předělávání několika tabulkách čokolády to konečně vypadá aspoň trochu, tak jak bych si to přestavovala.

Kapitola čtvrtá

"Říkám ti, že ona nám může pomoct!"
"A jak si můžeš být tak jistý, že nás nezradí, he? Je to člověk! A to samo o sobě něco vypovídá, Freile!"
"Neházej je všechny do jednoho pytle! Znával jsem spoustu dobrých lidí."
"No, právě! Znával!"
"A co někteří mágové? Ti snad nejsou lidé?"
"S mágy jdi někam. To je přece, něco úplně jiného!"
"Mohl bys už laskavě držet klapačku? Jsi fakt… Hele, už se probouzí." Lory roztřeseně zakmitala řasami a krátce si promnula slepená víčka. Zamžourala na nízký dřevěný strop, dozajista prolezlý červotoči skrz naskrz, z něhož visel rozložitý kruhový lustr, osázený tuctem bílých svíček, jejichž knoty se kroutily a čadily pod jasným plamenem.

Náš vůdce

17. května 2010 v 18:36 | Telenta |  Filmy
...
Dneska jsme byli se školou kvůli maturitám jako každý rok v kině.
Abych pravdu řekla, docela jsem se děsila toho, co nám zase promítnou, jelikož minule jsme byli na Paranoid Parku a jediné, co jsem si z toho odnesla, byl poznatek, že i skatem se dá zabít. Nicméně letos jsem byla příjemně překvapena.

Hezký Koudelka! We are the Champions!

9. května 2010 v 19:48 | Telenta |  zajímavosti
Můj bratříček byl vyslán na dva týdny k babičce a tatínek Jorge se bez něj asi hodně nudí, protože vyprodukoval další dvě videa ze závodů.
(Ke mně se ještě naštěstí nedostal *checht*)

Na prvním je jeden kluk z našeho oddílu, který se zde představuje s katou Bassai Dai. A jelikož se mu podařilo obsadit první místo, udělil mu táta písničku We are the Champions.
V japonské verzi, samozřejmě.


Na druhém videu se nachází poslední část kumite seniorek.
Ta s těmi kratšími vlasy je od nás (hrozně zuřila, když to video uviděla. Ale vždyť přece vyhrála!) a ta s těmi dlouhými je od "těch druhých".
Nemůžu si pomoct, ale s tou hudbou to působí strašně komicky=D


A na závěr mi nezbývá než dodat: Hezký otče Jorge!

Jak se ze starých tepláků dělá umění

4. května 2010 v 22:52 | Telenta |  malby a kresby
Možná si někteří vzpomínáte, jak jsem jednu dobu nadávala na vytváření plastických kalhot s botičkami z pletiva ve výtvarce a nyní máte tu příležitost vidět je v celé své kráse, jelikož jsem dneska byla s rodiči na vernisáži, o které jsem včera psala, kde jsem je měla ještě dalšími třemi věcmi vystavené a tatínek je aktivně hned vyfotil (chtěl k tomu obrazu šoupnout i mě, ale já jsem radši takticky zdrhla=D).

S tímhle se pěkně prosím patlám už od ledna (pravda jen jednou týdně dvě a půl hodiny).
Celým základem je deska s rozměry zhruba A1, jejíž prvotní účel je izolace čehosi, co si nepamatuji, dále jedna nohavice starých tátových kalhot a samozřejmě ty boty z pletiva, polepené buničinou.
Ano, sice jsem si tohle sama vymyslela a ten nápad se mi líbil, ale věřte mi, že o pletivu a drátkách už nechci hodně dlouho slyšet...

Oheň

1. května 2010 v 0:05 | Telenta |  fotografie
Letošní Beltaine, pálení čarodějnic, Valpružinu noc...prostě si tomu říkejte, jak chcete, jsem strávila jako obvykle.
Což znamená, že jsem pobývala o ohniště se známými mých rodičů a strejdy s tetou a valnou většinu času jsem jen poslouchala o čem se baví a sledovala jsem, jak se část mužského osazenstva nenápadně opíjí karibským rumem. Zbytek večera jsem vyplnila pojídáním buřtů, kukuřičných tyčinek s olivovou příchutí a bezúčelným zíráním do ohně.

Zároveň se mi taky povedlo nafotit pár záběrů naší "hranice" (jestli se ten ohýnek dá vůbec takhle nazvat), se kterými jsem celkem spokojena=)

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz