Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Červenec 2010

Je čas udělat pá pá...

31. července 2010 v 13:36 | Telenta |  Můj důvěrníček
Ještě než se začnu vykecávat, tak bych poděkovala Polgaře za rozhovor, který se mnou udělala a pokud nemáte mých žvástů ještě dost můžete si ho přečíst u ní na blogu přímo zde.

Takže tímto se s vámi oficiálně loučím na další dva týdny.

Zítra ráno odjíždím poprvé do Anglie na jazykový kurz. K mému překvapení jsem si naprosto bez potíží zabalila a k ještě většímu překvapení mi půlka kufru zůstala prázdná, takže jsem schopná ho dokonce přenášet i v ruce, aniž bych si přitom strhla záda.

Deník z Itálie-5. část

19. července 2010 v 20:42 | Telenta |  Můj důvěrníček
13. července 2010
úterý

Dnes jsme se, již tradičně vydali, s našimi známými na výlet do Gardalandu.

Tentokrát jsme vstávali později než normálně, zejména proto že s námi tenhle rok nebyl strejda, který nás jinak nutí vstávat už před šestou, abychom všechno včas stihli.
Vstávali jsme pro změnu tedy už po šesté, nasnídali jsme se, vytáhli jsme bratra za nohu z postele, zkulturnili jsme se a vydali se na cestu.
Jako by snad osud chtěl, abychom se tam nedostali náhodou moc brzo, tak se na dálnici stala nějaká nehoda. Velká nehoda. Čekali jsme tam skoro dvě hodiny (s tím se taky pojí nesmírně dobrodružná honba za vyprázdněním močového měchýře) a za tu dobu okolo nás projely tři sanitky, čtyři hasiči, tři policajti, odtahovka a nad námi kroužil vrtulník.
Když jsme se konečně hnuli a projížděli jsme okolo místa nehody, tak tam bylo úplně zničené žluté auto. Něco takové jsem ještě neviděla. Vypadalo jako zmuchlaná hrouda plechu a bylo zcela jasné, že tohle nemohl nikdo přežít. Pak tam byl ještě autobus, kamion a nějaké švýcarské auto, ty ovšem měli zřejmě víc štěstí. Měla jsem z toho takový divný pocit... Navíc se to stalo asi tak 500 metrů od nás, takže kdybychom jeli jen o chviličku dřív, mohli jsme se do toho dostat taky.

Každopádně do Gardalandu jsme se dostali už naprosto v pořádku a naše první zastávka byla na záchodech a v bufetu, protože už byl pomalu čas oběda a od naší snídaně uběhlo opravdu hodně času.
DSCN0543
Hlava fontány, která je hned u vchodu.

Deník z Itálie-4. část

18. července 2010 v 13:31 | Telenta |  Můj důvěrníček
8. července 2010
čtvrtek

Arrrgh!!!
To snad není možný!
UŽ ZASE ZPÍVAJ!!!
A já jsem byla tak nadšená, když teď poslední dva dny tady s tím karaoke neobjevili a bláhově jsem si myslela, že už je s tím konec. A oni si tady klidně zase vyhrávají a kvalita zpěvu je stále více než mizerná.
Myslíte, že když zpívají po 22.00, tak by se dali obvinit z rušení nočního klidu? A pokud ne, neznáte náhodou ve svém okolí nějakého dobrého odstřelovače? Pěkně prosím, prstíčkem hrabu.

Deník z Itálie-3. část

17. července 2010 v 21:08 | Telenta |  Můj důvěrníček

6. července 2010
úterý

Dneska ráno bylo zataženo a v počasí nám sdělili, že tak má být po celý den, takže jsme se tento chladnější den rozhodli využít k výletu do Benátek.

Vyrazili jsme ráno (čti: kolem půl jedenácté) hned po snídani. Cesta tam trvá asi hodinu a překvapivě se nám tam s menšími konflikty s navigací podařilo dostat hned na první pokus. K našemu údivu se však zataženo a chladnější teplota zřejmě týkaly pouze Bibione, jelikož v Benátkách bylo okolo třiceti stupňů, sluníčko pálilo a během pěti minut chůze jsem měla pocit, že se potím i pod tím plastovým návlekem na zubech.

Deník z Itálie-2. část

17. července 2010 v 15:00 | Telenta |  Můj důvěrníček
4. července 2010
neděle

Dnešek se zdá být přece jen o něco příjemnějším než ten včerejšek.
Vstávali jsme docela dost pozdě, jelikož staříci včera pěli skutečně vytrvale a s rostoucím časem výrazně klesala kvalita jejich zpěvu, takže jsem občas měla problém poznat, zda ještě mluví nebo už zpívají.

Kvůli bráchovi, který stejně ještě nemůže na slunce, protože bere antibiotika, jsme se dopoledne nikam moc nehrnuli a rozhodli jsme se, že uskutečníme nákup jídla a pití na celých čtrnáct dní v Portogruaru, v Carrefouru.

Levitující dívka

17. července 2010 v 12:55 | Telenta |  malby a kresby
Tenhle obrázek jsem začala kreslit už o sportovní den ve škole. Měli jsme nakreslit něco ve spojení se sportem a mě nenapadlo nic jiného, než tohle=D
Ano, pochybuji, že by se levitace dala považovat za sport, ale stejně jsem neměla v úmyslu jim to odevzdávat, takže to bylo úplně jedno.

Pravda, není to nic světoborného, ale mně se to docela líbí=)

Deník z Itálie-1. část

17. července 2010 v 11:17 | Telenta |  Můj důvěrníček
Jelikož jsem se na naší dovolené převážnou většinu času nudila, umírala jsem při tom horkem a měla jsem s sebou netebook, občas jsem si něco k jednotlivým dnům zapsala.
Předem upozorňuji, že nejsou úplně všechny (pravpěpodobně jsem měla ten daný den natolik dobře uvařený mozek, že jsem nemohla přemýšlet).
Jsou to většinou jen kratší zápisky (vyjma toho prvního), takže jich budu dávat víc do jednoho článku.
Toť asi prozatím vše.

2. -3. července 2010
pátek-sobota

Netuším proč, ale mám takový vtíravý pocit, že letošní dovolená bude stát opravdu za to.
Nejenom že jedeme tentokrát bez strejdy a tety (což jezdíme jinak vždycky) a další známí, kteří bydlí ve městě, které je jen pár kilometrů od nás, s námi možná nepojedou ani do Gardalandu, ale navíc se moji rodiče rozhodli vrátit se zpátky do jednoho z apartmánů, ve kterém jsme bydleli, když jsem byla malá, přesněji do jeho "sesterské budovy", dá-li se to tak nazvat.
Asi nás mělo varovat, že to byl poslední volný pokoj, který měli.

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz