Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Stařec a moře

5. srpna 2010 v 11:00 | Telenta |  Knihy

Stařec a moře

Ernest Hemingway

Ano, bylo jen otázkou času, kdy se dostanu k tomu, abych napsala něco o této knížce. Tentokrát spíš v negativním světle.Ne, že bych snad měla něco proti klasice. Některou mám ráda, což se ovšem nedá říct v tomto případě.


Obsah: Nemyslím, že bych se o ději této knihy musela nějak zvlášť rozepisovat, jelikož většina lidí ji jistě ze školy zná. Ale jen tak pro pořádek…

Starému rybáři jménem Santiago, se již dlouhý čas vyhýbá štěstí obloukem. Stejně tak ryby. Rozhodne se tedy, že vypluje daleko na moře, dál než kdy dřív. I když do něj neustále hučel jeden malý chlapec, který mu pomáhal, že chce jet s ním, Santiago nepovolil a jednoho rána vyplul sám na své loďce za štěstím, které mu však i nadále prokluzovalo mezi prsty. Když mu najednou něco zabralo. A nejenom tak "něco". Byl to obrovský mečoun.

Pro jistotu nebudu psát dál, to jen pro případ, že byste to ještě náhodou nečetli. Přece vám nebudu pomáhat (pravděpodobně) s povinnou četbou, že? =D

Moje hodnocení: Pravděpodobně vám již došlo, že tuto knížku nijak moc nemiluji a výsadní postavení v mé knihovničce tedy rozhodně nemá (proto jsem ji taky vrátila do jedné z knihoven rodičů).

Námět je to docela dobrý, to se musí uznat. Takové poselství, že se člověk nikdy nesmí vzdávat. Nicméně na můj vkus je to kapánek rozvleklé a celé se to nesmírně p-o-m-a-l-u táhne jak rozehřátý karamel.
Když jsem Starce a moře poprvé otevřela a přečetla jsem si prvních pár řádků, řekla jsem si: "Jo, to bude dobrý. Nakonec nám ta naše profesorka nevybrala tak špatný knihy." Tento názor mi vydržel zhruba do patnácté stránky. Pak jsem totiž začala usínat. Celou tu nekonečnou "akční scénu" chytání mečouna a následný boj se žraloky jsem prozívala a neustále jsem se koukala, kdy že už tomu bude konec a přála jsem Santiagovi, aby se už konečně utopil nebo ho něco sežralo. (Jen škoda, že se tak skutečně nestalo.) Navíc jsem měla takový podivný pocit, že chudákovi starochovi z toho sluníčka a osamocení definitivně ruplo v bedně, jelikož jeho rozhovory s rybami popřípadě se sebou samým nebyly dle mého názoru tak úplně normální. Volejte psychiatra!
Říkám, námět to byl dobrý, ale klidně to mohlo mít jen třicet stránek a ne sto.
Samotný styl psaní se mi líbil. Četlo by se to hezky, jen kdyby tam neomílal jedno ne příliš záživné téma půlku knihy.

A na závěr, upozornění pro všechny případné Hemingwayovce, kteří by se se mnou chtěli hádat:
Tímhle skutečně nechci pana Hemingwaye urazit, to v žádném případě. Zajisté se najde hodně lidí, kterým se tohle líbí. Ale mně to nějak…hm, nesedlo. Myslím, že jako vysvětlení je to dostačující=D
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Livien Livien | Web | 5. srpna 2010 v 15:24 | Reagovat

Souhlasím. Četla jsem to asi před měsícem, i když jsme to ani do povinné četby nedostali a měli jsme od Hemingwaye Vojákův návrat (což není o moc lepší a ještě se to těžko schání u nás v malé vesnické knihovně a ještě menší školní).
Takže jsem louskala Starce a moře a louskala a louskala a KONEČNĚ ulovil tu šílenou rybu. Dost mě robil fakt, že mu jí pak sežrali žraloci, ale budiž.
Přečetla jsem to a jsem na sebe náležitě hrdá. Je to přeci jak říkáš "klasika" a námět je zajímavej, ale....pochopil by v dnešní době někdo z nás onen námět, kdyby to v té knížcce v doslovu sami nepsali nebo kdyby nám to nevyflusl internet?
Neee, upřímně moc nechápu, co mi tahle knížka dala...i když to nechápu u více, které jsou stejně proslulé a známé. Na Starce a moře mám vesměs hodně negativní náled :)

2 Krasivija Krasivija | Web | 7. srpna 2010 v 23:11 | Reagovat

Já v anketě místo hudebnímu četla hrdelnímu.
Jinak tu knížku jsem nečetla. Ale asi si to jednou přečtu,
Jo občas mám takové záchvaty a čtu klasiky. Nadávno jsem se rozhodla že si přečtu Stříbrný vítr od Fráni Šramka. A jak je to užitečná kniha. Vždycky mě uspí :-)

3 Polgara Polgara | Web | 15. srpna 2010 v 22:39 | Reagovat

Četla jsem. Osobně si myslím, že tady nejde ani tak o příběh, jako o psychologii postav, ale po druhé se ke knížce nevrátím.
Potom jsem od něho četla Ostrovy uprostřed proudu, dílko je to nádherné, ale zdlouhavé. Asi si pana Hemingwaye přečtu znovu, až k tomu dozraje čas.

4 MCR-market MCR-market | 25. ledna 2011 v 19:54 | Reagovat

Naprosto souhlasim..je to zbytecne natahlej dej a take souhlasim s Livien.
Zpracovávám to do čtenářského listu ke státní maturitě, kterou doufam mit stejne nebudu a vše co po nás chtějí jsou sami blbosti, ke kterym tu knizku nemusim mit ani prectenou staci to najit na netu a tecka..ale tak sem si ji precetla..a pekne sem se nudila..a pocitala si sranky do konce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz