Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Bongo a Vánoce

24. prosince 2010 v 16:35 | Telenta |  Povídky

Tuhle povídku jsem jednuduše musela napsat.
Nebudu to nijak protahovat, tak tedy šťastné a veselé Vánoce a příjemné čtení=)

Bongo a Vánoce

Bongo nehybně seděl na třínohé stoličce a upřeně zíral na cukroví. Bylo úhledně vyrovnané na broušeném skleněném tácku, pronikavě vonělo a celé zářilo díky obrovské hromadě vanilkového cukru, který na ně snad někdo navozil kolečkem. Osamělá fialová vánoční koule zavěšena na smrkové větvičce házela ve světle petrolejové lampy na tvorečkovo tělo zlatavé odlesky.

Bongo nenáviděl Vánoce.


Nechápal, proč tento hloupý lidský svátek musí tak prožívat i jeho známí a soustavně se snaží ho přinutit uvěřit, že i on je z nich celý paf.
Nebyl. A nehodlal na tom nic měnit, i když u něj Berunka předešlý den vytrvale bušila na dveře a křičela na něj cosi o štědrovečerní večeři, dárečcích, házení pantoflem a spoustě legrace.
Sklouznul se stoličky, seškrábl ukazovákem z malé, trošku připálené, hvězdičky vrstvu cukru, strčil si ji do pusy a slastně přivřel oči. Právě, když se znovu pohodlně usadil a začal snít o čokoládovém jezeře a želatinové hoře ozvalo se rázné zaťukání na vchodové dveře, které ho velice rychle dostalo zpět na zem.
"Jdi pryč, Berunko! Už jsem ti přece říkal včera, že prostě nikam nejdu!" zavrčel a zatnul pěsti. Ta hloupá holka ho snad nikdy nenechá na pokoji!
"Ale, no tak, sousede! Měl byste se nejdřív podívat, kdo vlastně jde, než ho začnete urážet!" odpověděl mu lehce pisklavý hlas vyčítavým tónem.
"Jo. To jste vy," zamumlal Bongo poněkud zaraženě a pádil otevřít. Sotva zabral za kliku, prodral se do předsíně dlouhý čumáček těsně následovaný vyplazeným růžovým jazykem.
"Veselé svátky přeju!" baflo stvoření a zaškubalo kožnatými ušisky.
"Hm," zamručel Bongo a svraštil brvy, jak sledoval Kryšpínka, který se, hlasitě funíc, pokoušel prodrat dovnitř. "Počkejte chvilku, já otevřu i druhé křídlo."
"Byl byste nesmírně laskav," zastavil Kryšpínek úlevně své marné snažení. Bylo pomalu slyšet, jak mu spadl kámen ze srdce. Bongo ihned přiskočil ke dveřím a energicky začal lomcovat s jejich druhou, zřejmě přimrzlou, částí.
"No, tak pojďte dál, pojďte!" vybízel svého hosta, když se mu podařilo s hlasitým heknutím dveře povolit. Oslovený se okamžitě přikrčil a proplazil se do předsíně.
"Auvajs! Pardon!" vykvikl Kryšpínek, když se mu podařilo narazit do věšáku a shodit ho i s veškerými bundami a kabáty na zem. Opatrně ho zase narovnal zpátky špičkou ocasu a stočil se do úsporného klubíčka, aby si snad Bongo nemyslel, že si z něj přišel udělat placku, kterou pak slupne k svačině.
"Tak copak byste potřeboval?" zeptal se Bongo, když se opatrně protahoval kolem Kryšpínkova válcovitého těla, těsně přitisknut ke zdi, směrem ke dveřím kuchyně.
"Já nebudu chodit kolem horké kaše," začal Kryšpínek a podepřel si hlavu předními packami. "Prosím vás, přijďte zítra k té Berunce, udělal byste nám tím oběma velkou radost. A vůbec, přece tady nechcete o Vánoce sedět sám a zírat do zdi, ne?"
"Ne, ne, ne a ne!" vyjekla malá kulička a rázně si k tomu dupla pravou nohou. "Já bláhový jsem si myslel, že aspoň vy s tím dáte pokoj! Já prostě nikam nejdu!"
"Ale no tak, sousede," řekl mu chlácholivě, "pro jednou by vás snad neubylo. Víte, já jsem sice slíbil, že to neřeknu, ale když to tak vidím… Poslala mě Berunka a…"
"Aha! Já to věděl. Ona si prostě nedá pokoj!"
"Měl jste ji vidět!" přerušil Kryšpínek Bongův nenadálý vodopád slov zvýšeným hlasem.
"C-cože?"
"Měl jste ji vidět," zopakoval již tišeji tázaný. "Skoro u toho plakala." Na předsíň padlo ticho hustší než smetana. "Jeden večer. Jen jeden jediný večer," pronesl po chvilce Kryšpínek prosebně a pokusil se o ty nejlepší psí oči, jaké jen dovedl.
"Hm, no tak tedy dobře," souhlasil nakonec Bongo. "Ale nemám pro nikoho žádné dárky!" dodal, když spatřil, jak se jeho hostovi usazuje na tváři spokojený úsměv.
"To vůbec nevadí. Hlavně, že tam budete."

* * *

Když se druhý den navečer Bongo soukal do pruhovaných sněhulí, stále si kladl otázku, proč s tím, u všech pralinek s mandlemi, souhlasil? Možná by tam nemusel přijít… Třeba by se mohl nenadále nastudit, zlomit si nohu nebo aspoň nos…?, přemítal, ale to už vycházel ze dveří. Na tvářích ho zaštípal mrazivý vítr a do očí mu vletělo pár sněhových vloček. Postupoval pomalu, jako by vážil každý svůj krok, a při každém z nich se zabořil hluboko do mokrého sněhu.
"Tohle mi byl čert dlužen!" huhlal si pod vousy a prskal sníh, který se mu dostal do pusy. Přetáhnul si čepici (také pruhovanou) víc přes uši, zachumlal se zimomřivě do kabátu a tak stále mumlajíc, spílajíc, mručíc a kopaje došel až Berunce.

Právě natahoval ruku k mosaznému klepadlu, omotaném jakousi nevkusnou stužkou, když se dveře zničehonic prudce rozletěly, až nadskočil, a okolo krku se mu vrhla růžová chlupatá kulička s pentlemi ve vlasech.
"Já věděla, že přijdeš!" vypískla vzrušeně, popadla Bonga za kabát a táhla ho dovnitř. "Pojď, Kryšpínek je už vevnitř, čekáme jen na tebe."

Když se Bongo konečně vyzul a vstoupil do obývacího pokoje, musel si na chvilku zastínit rukou oči a snažil se přesvědčit sám sebe, že se mu to nezdá. Všechno, ale úplně všechno, co se zde nacházelo, nějakým způsobem blikalo, třpytilo se, blýskalo se, vonělo nebo to aspoň bylo potřebně kýčovité a to včetně kostkovaného košíku na noviny, který byl omotán svazkem barevných světýlek.
"Vítejte, sousede! Není to tady úžasné? Úplně z toho dýchá vánoční atmosféra!" ozvalo se radostně z kouta místnosti, kde ležel stočený Kryšpínek s červenobílou čepicí s bambulkou na hlavě a rozjařeně mával tlapkou na všechny strany. Bongo ze sebe vydal jakýsi chraplavý zvuk, ne nepodobný dušení se. Na nic jiného se momentálně nezmohl.
Opatrně se posadil na krajíček kanape potažené povlakem se soby s červenými nosy, srdce mu divoce bušilo a v duchu skládal elegie nad svým nešťastným osudem.
"Tak jde se jíst!" tleskla rukama Berunka, když se vřítila jako velká voda do pokoje a ihned zase zvesela odskotačila do kuchyně, z níž začala vynášet tácy obložené jídlem.
"No sláva! Já mám takový hlad!" pochválil si Kryšpínek, mlsně se oblíznul a natáhnul čumák ke stolu.
Bongovi vyrazily na čele krůpěje ledového potu.

* * *

"Ta ti ale sluší! Líbí se ti, že jo?"
"Hm," zabrblal Bongo za tento večer zřejmě již po stošedesáté druhé a snažil se vymanit z obrovské huňaté šály, kterou mu Berunka vázala kolem krku. Měl pocit, že ho brzy uškrtí.
Nechápal, co tady v tomhle domě hrůzy a roztomilosti zároveň dělá a byl samotný překvapen tím, že ještě se zoufalým křikem o pomoc neutekl zpátky domů schovat se pod peřinu.
"Já věděla, že se trefím! Ta barva ti jde k očím. Jen doufám, že nebude kousat," pokračovala Berunka dál ve svém monologu a vytrvale utahovala šálu.
"Samozřejmě, že nebude," ujistil ji Kryšpínek, který právě vzhlédl od svého jahodového lízátka, kterému zhruba poslední půlhodinu věnoval plnou pozornost. "Přece jen jsi ji pletla ty."
"Myslíš?" opáčila poněkud nedůvěřivě.
"Ovšem."

"Tak já ještě skočím pro nějaké cukroví!" vyskočila jako by měla na nožičkách přidělané pružinky a odhopkala pro další tác. Bongo si okamžitě ze sebe jediným škubnutím strhnul tu pletenou oprátku, která se mu stahovala kolem krku, zhluboka se nadechnul a promnul si kořen nosu.
Horší Vánoce ještě nezažil.
Kryšpínek se k němu se spikleneckým výrazem ve tváři naklonil a mrkl. "Tak vidíte, že to nakonec nebylo tak špatný."
"Jak pro koho," zabručel rozladěně Bongo a pokoušel se pomocí pěstí nacpat šálu zpátky do ozdobné taštičky, kterou silně podezříval toho, že se smrskla hned, jak z ní dárek vyndal. Kryšpínek se už už nadechoval k odpovědi, když se jejich hostitelka vrátila i s další porcí lineckého. Plácla sebou vedle Bonga, úsměv od ucha k uchu.
"Tak mě napadlo, kluci," obrátila se k nim s plnou pusou, "když jsme si to tak užili, co kdybychom spolu zítra oslavili i Boží hod?"
"Jasně!"
"Ne!" vyjekl Bongo, přikrčil se, v očích výraz nejhlubší hrůzy.
"Ale no tak, sousede. Pro jednou by vás snad neubylo, ne?"

Bongo nenáviděl Boží hod…

bongo a berunka
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz