Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Canterbury 2/2

9. srpna 2011 v 19:01 | Telenta |  Můj důvěrníček

S aktivitami se to mělo stejně jako minulý rok, jen mě štvalo, že jsme kvůli nízkému počtu lidí neměli na výběr a prostě jsme museli dělat, to co nám řekli.
Odpolední aktivity ještě šly, většinou se jednalo o sporty, pokud jsme někam nejeli, takže jsem postupně předstírala hraní baseballu, badmintonu, ping pongu, volejbalu a tak podobně.
S večerními to bylo horší. Nejenom, že trvaly až do jedenácti a ti oškliví zlí lidé nás prostě nechtěli pustit jít spát, takže jsme se zároveň učili nenápadnému vysublimování a posléze běhu přes celou kolej doprovázenou schováváním, ale taky se nemírně vyžívali v diskotékách. Když začali hrát Justýnu Bobrovou, většinou jsem to nevydržela, opustila své místo na lavici a vyběhla výkřiky hrůzy ven. Tomuhle se patrně vyrovnalo už jen karaoke, což je pro někoho, kdo neumí zpívat hrozná noční můra. Naštěstí, se mi vždy podařilo ve správný okamžik splynout se stíny a nikdo si mě tam nevšimnul.






Výlety byly daleko podnětnější.
Ve čtvrtek jsme jeli do přímořského městečka Broadstairs, kde se vážně nějaký lidi koupali v moři! Já jsem tam akorát strčila nohu a pak ji velice rychle vytáhla zpět a pocit, že mi musí umrznout prsty.
Zde jsme taky navštívili dům, kde žil Dickens a nyní je tam muzeum a taky sympatický starší pán, který toho hodně ví o viktoriánské době a je ochotný mluvit s vámi jako s pitomci, když mu ne vždy rozumíte.

U moře jsme byli ještě další týden, tentokrát v Margate, ale přišlo mi to strašně zašlé a necítila jsem se tam dobře, nemluvě o tom, že celý den lilo jak z konve, foťák se nedal ani vytáhnout, natož s ním něco vyfotit a krásně jsem se naplácla žebry na zábradlí, když jsem se ho chytala a mám silné podezření, že jsem si je narazila.


V Londýně jsem ani moc nefotila. Za prvé, jsem tam hodně fotila už minulý rok a za druhé, mě to tam nijak zvlášť neuchvátilo.
Možná to bude tím, že jsem tam byla vždycky v sobotu, kdy je tam nejvíc lidí a celkově vzato jsem z něj nic pořádného neviděla, protože bylo vždycky málo času.

Ale nevím, Canterbury se mi líbilo víc. Miň lidí, krásné parky, lodičky, žádné paneláky, zajíci a mořské slepice (=racci), co víc si může člověk přát?


Škoda, že se ten páv schovával za keřem...


Kdo mi řekne, co to je za rostlinu, tak, tak... ehm, mu pošlu děkovný dopis.
(Jen upozorňuji, že to bylo větší než já.)



Ty bílé tečky vzadu jsou ovce.


V úterý jsme byli v Leeds Castle, kde se mi líbilo asi nejvíc.
Možná v tom mělo prsty krásné počasí, o které jsme skutečně neměli nouzi a já, vybavená samým zimnějším oblečením, jsem z toho byla až zoufalá, že je mi ve všem vedro, takže je vlastně omluvitelné, že jsem si pořídila další dvě sukně. Bylo to jen ve snaze neuvařit se.
Okolí hradu bylo vážně nádherné, jen jste na cestách museli dávat pozor, aby vás nesrazil vláček. Vnitřek už mě tolik nenadchnul. Připadalo mi to všechno už moc upravené a tak nějak umělé.









Když jsme v sobotu jeli do Cambridge, nacházela jsem se již od rána ve stavu "Nechte mě spát" a po dvouhodinové cestě v autobuse, kde i pro mě bylo málo místa a se svojí spolusedící jsme na sobě málem ležely, protože jinak jsme se tam prostě nevešly, to nebylo o moc lepší.
Upřímně, příliš si z toho nepamatuji. Už od rána mi bylo špatně a jen hodinu jsme strávili hledáním Starbucksu, protože jinde si kafe dát nemohli, což můj močák nebral zrovna s nadšením.


Tenhle chlap mě prostě dostal.


Na tyhle dva tyhle dva týdny asi s láskou vzpomínat nebudu, jistěže by se našlo pár světlých okamžiků (třeba když se mi podařilo prosadit, že namalujeme hejno velryb plujících po obloze), ale většinou jsem počítala, kolik dnů zbývá, než se zase dostanu do normální společnosti.
I na tom letišti jsem se rozloučila jen s pár lidmi, pak jsem popadla kufr a vydala se úprkem směrem k tabuli s nápisem "východ".
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz