Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Říjen 2011

Madvěd luční

29. října 2011 v 14:46 | Telenta |  malby a kresby
Dnes bych vás ráda seznámila s naprosto novým živočišným druhem - Madvěděm lučním, který se nalézá výhradně v naší ulici a v jejím okolí.

Madvěd luční je s příbuzný medvědům, nicméně má naprosto unikátní barvu srsti, a to zelenou a za ušima mu vyrůstají různobarevné květiny (ty patrně nejsou součástí jeho těla, ale žijí s ním v symbióze), které nicméně v zimě ztrácí a jeho kožich se mění na bílý. Tohle všechno mu poskytuje perfektní maskování v místních podmínkách.
Žijí v menších skupinkách, z nichž každá obývá důmyslně ukrytý domeček.
Pokud byste si měli zájem s nimi popovídat, museli byste se nejprve naučit tzv. bramštinu. Pokud by se vám toto podařilo, zjistili byste, že madvědi jsou skutečně příjemnými společníky, se kterými se dá vést inteligentní debata, narozdíl, od některých lidí (checht...^^).
Většina z nich je poddanými obavaného kocouřího hrabatě Maxmiliána, kterému loví krevety, aby nestrádal hladem.

Níže si můžete prohlédnout, jak madvěd zhruba vypadá.
První obrázek je mé výroby, druhý, který je obohacen i o popisky, patří jinému pozorovateli.



Čičičííííí!

28. října 2011 v 15:30 | Telenta |  malby a kresby

Ano, ujíždím na kočkách (a tisících dalších zaručeně roztomilých zvířátek).
Ano, mám je radši než psy, s tím nic neuděláte^^
A v zhledem k tomu, že o prázdninách nemám moc do čeho píchnout, vytáhla jsem i doma po delší době tempery. Neměla jsem žádný promyšlený obraz, spíš jsem jen tak patlala svoje nálady na plátno, dá-li se to tak říct. Ve výsledku to ani nedopadlo až tak hrozně, jak jsem čekala.


...Attila's cupcakes are sublime...

27. října 2011 v 22:16 | Telenta |  fotografie

Eh, toho názvu si nevšímejte, jen jsem nevěděla jaký nejhloupější titulek bych tam měla dát tentokrát.
Už to bude nějaký čas, co jsem byla z rodiči v Drážďanech, kde jsem lovila zimní boty, které se na mou extrémně malou a úzkou nohu shánějí přeci jen o něco líp, než otevřené letní.
Nicméně najradši bych ulovila tuhle plyšovou sovu. Uhhuhůůů! Já ji tak strašně nutně potřebuju... A to hned!
(pokud by někdo z vás měl volných šedesát euro, klidně byste mi ji mohli koupit, já bych se rozhodně nezlobila...)

No, není dokonalá?! ^^


"Už jsi někdy viděl tygra s činkama?"

26. října 2011 v 22:35 | Telenta |  Můj důvěrníček
Ráda bych se s vámi podělila o jeden můj čerstvý zážitek z dnešního dne, který byl pro mě nesmírně inspirativní, i když trval jen necelých čtyřicet pět minut.

Jako všichni šťastní žáčci mám momentálně podzimní prázdniny.
Není tedy divu, že když za mnou po dni plného hlubokomyslného čumění do zdi, čmárání (ne ne zeď), čtení a pořádání nachos přišla máma, zda bych s ní nechtěla zkusit jít do jakési spešl ženské posilovny, která se navíc jmenuje stejně jako já, neodmítla jsem, jak bych patrně v jiném případě učinila, Naházela jsem si tedy do tašky nějaký vhodný cvičební úbor a boty (což byl celkem problém, vzhledem k tomu, že tělocvik mám ve škole a na karate chodím v kimonu) a vyjely jsme.
Hned po příjezdu jsme narazily na problém. Máma si zapomněla botasky, ačkoliv ona sama několikrát nabádala mě, ať si je vezmu. Tak jako tak se musela vrátit zpátky domů, zatímco já jsem zůstala trčet v šatně, kde jsem se tempem "jeden kus oblečení za dvě minuty" převlékala.

"Pro ženy každého věku, s asistentkou, která učí a motivuje. Žijte zdravě a hubněte! Vstupte do kruhu, kdykoliv, bez objednání."
aneb oficiální slova provozovatele, která mě měla varovat.

Samotná tělocvična, posilovna nebo jak to mám správně nazvat, je jen poměrně malá místnůstka s několika ošklivými oranžovými stroji, uspořádanými do kruhu a mezi nimiž jen vždycky jeden step. Celé cvičení spočívalo v asi půlminutovém střídání se na stepu a "té ošklivé věci, u které si někdy nemůžete být jistí, k čemu přesně slouží".
No... Ne, že by to nebyl dobrý nápad a výhradně žesnká posilovna je dle mého názoru nápad přímo ženiální. Nikdy nezapomenu na tu traumatickou hodinu, kdy si jedna z mých spolužaček doslova vyřvala (ano, má velice zvučný hlas a vždy musí být po jejím, co na tom, že ostatní to nechtějí), že půjdeme o tělocvik do posilovny, které je hned vedle školy. Nutno říct že typ mužů, kteří se na takových místech shromažďují, skutečně nemusím, Zvlášť když na vás pak zírají, jako kdybyste byli nějaké zvíře v zoo.

Zde jsem se ocitla ve společnosti zřejmě velice znuděné paní u pokladny, automatu na pití, hromádky zaručeně fungujících prášků na hubnutí, povzbudivé popové hudby a několika dam v průměru okolo čtyřiceti let, z nichž některé to zjevně opravdu žraly.
Zavilý, urputný výraz, tričko s nápisem "I'm so sexy!" nebo něco v podobném duchu, blonďaté odrůstající melíry, roztékající se tužka na oči a lahev neperlivé vody jsou v tomto cvičení zřejmě nesmírně důležitými aspekty.
Upřímně, ten urputný výraz mi prostě nešel, takže jsem se na jednu paní, které spalovala tuky naproti mně, neustále přiblble křenila. Chvilkami jsem se bála, že mi něco udělá.
A to ani nemluvím o tom, že jsem se na závěr protáhla podle svého a ne podle návodu, který visel na nástěnce...

Začala jsem docela chápat oblíbené rčení našeho trenéra, který je zarytým odpůrcem posiloven: "Už jsi někdy viděl tygra s činkama?". Přijde mi to nepřirozené, cvičit na strojích. Ano, sice se ve mně vždy vzbuzuje touha někoho zabít, když máme na tréninku dělat jeden klik na kloubech rozfázovaný do dvaceti dob, ale na druhou stranu si pak připadám, že jsem vážně něco dělala a jsem unavená.
Ne, ne, tohle pro nebude to pravé ořechové...
Zdůrazňuji to MĚ. Neříkám, že je to špatné a někomu to určitě vyhovuje. Možná na to ještě jen nemám věk a až budu starší, tak mě něco takového chytne, i když...momentálně o tom vážně pochybuju ^^


A pak že škola ubíjí kreativitu...

23. října 2011 v 21:09 | Telenta |  malby a kresby

Ne, že bych zrovna tohle kreslila ve škole, ale po mém pátečním příchodu z výtvarky v šest večer, jsem místo čekaného upadnutí do kómatu popadla papír a tužku, čímž jsem si zajistila program na většinu víkendu.


Ne, ta ženská fakt nemá oči, je to schválně.

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz