Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Jména

23. února 2014 v 21:53 | Telenta |  Můj důvěrníček
S potěšením zjišťuji, že zpracovávat si četbu k maturitě je mnohem příjemnější než taková angličtina. Jednak proto, že jsem ty knihy četla a něco o nich vím, a pak proto, že knihy jsou pro mě zkrátka větší hobby než plkání o životním prostředí nebo hlavních městech anglicky mluvících zemí.
S čím mám problém, jsou jména. Prostě si je nepamatuji a to občas ani ta hlavních postav. Třeba takové Na západní frotně klid je toho zářným příkladem.
Bůh žehnej dílům jako Obraz Doriana Graye, Petr a Lucie, Jozova Hanule nebo takové Lolitě, kde se vypravěč jmenuje Humbert Humbert, což nejde zapomenout, ani kdybyste chtěli.

Občas s tím mám problém i v reálném životě, nicméně jen u některých lidí.
Je to zvláštní. Téměř jako kdyby můj mozek na nějakém mně neznámém principu vyhodnocoval lidí podle jejich důležitosti a sympatičnosti a část jich prostě permanentně vyškrtával. Takhle si stále nepamatuji jedny známé mých rodičů. Jejich jméno mi říkali alespoň desetkrát, několik dnů u nás dokonce bydleli, když byly loni povodně a jediné co si pamatuju je jméno kočky jejich babičky, kterou přivezli s sebou. Podobně je na tom jedna holka z paralelky, která se mnou již druhým rokem chodí na seminář z chemie. Ačkoliv každou hodinu, když se řeší absence, padne její jméno, prostě pořád nevím, kdo to je.
Ne že by mi zrovna na těch lidech nějak záleželo a chtěla se s nimi blíž poznat, ale je to zvláštní.

Jo, taky mám konečně jarní prázdniny.
Těšila jsem se, že si zalezu hezky do svého doupěte, překousnu to, že budu dělat otázky a v neděli večer se odlepím ze židle a půjdu do školy, to jsem se ovšem šeredně spletla.
Holkám, co nám dělají nástup a půlnočko na maturák, nejspíš definitivně hráblo a jen přes prázdniny nám uspořádaly pět tréninků. Z toho některé třeba pětihodinové nebo tak suprově rozvržené, že nemáme šanci se naobědvat. Jo, dojít do školy na tělocvik, kde můžeme nacvičovat, to je jim zatěžko, ale nás nahánět takhle o prázdniny, to je naprosto v pořádku. A běda těm, kteří nepřijdou. Ale pravda, kdyby chodily do školy, to by třeba musely vstávat na nultou jako ostatní, učit se ze dne na den a podobně ošklivé věci. Je sice hezké, že tvrdí, že jsou nemocné, ze začátku jsem jim i věřila, ale že celý týden do školy ani nepáchnou a pak vykládají, jak byly na téhle párty a pak na tamté, člověk získá určité podezření, že za tím nestojí pouze jejich zdravotní stav...
No, na všechny teda rozhodně nepůjdu, někdy to ani nejde, tak to beze mě budou muset holt nějak přežít.
A jestli mi bude ještě někdo jednou naprosto nesmyslně nadávat a řvát na mě přes telefon, protože do očí si to netroufne, jako jedna moje milá spolužačka, nejsem si jistá, že můžu ještě ručit za svoje sebeovládání.

No co, pořád mám víc času na spaní, na čtení i na psaní, které i tak ovšem zanedbávám, nějak mi na to nezbývá energie ani chuť, většinu času bych nejradši jen zírala do zdi, a když už si sednu k počítači a začnu něco psát, povídky to většinou nejsou. Taky jsem si říkala, že bych mohla sepsat "něco jako recenzi" na Soumrak, který jsem včera dočetla. Ještě uvidím, jak moc budu po zítřejším nácviku znechucena a nakolik budu zaměstnána Shakespearem nebo Brontëovou, pořád jsem se nerozhodla, čemu dám přednost.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuza Zuza | Web | 24. února 2014 v 18:50 | Reagovat

Asi mi zas jednou mluvíš z duše :3
Prázdniny jsem měla minulý týden, taky jsem měla ambiciózní plány ohledně otázek, přítel strašil jak bude psát bakalářku.. ale samozřejmě, že jsme nedělali ve výsledku do školy vůbec nic, radši jsem místo toho zhltla Hru o trůny

2 Ilma Ilma | Web | 28. února 2014 v 18:19 | Reagovat

Obdivuji jak skvěle umíš volit formulace, působí to pak všechno tak krásně. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz