Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Takové to domá... kolejní stěžování si

27. října 2014 v 17:32 | Telenta |  Můj důvěrníček
Jsem krapet rozložená.
Přesněji jsem krapet rozložená z poslední hodiny, kdy jsme museli modelovat zub z vosku.
Totálně jsem to totiž zeslonila, jak subjektivně tak i objektivně. Ono to začalo už ve chvíli, kdy se oznámilo, že tam má být i stojánek, těsně po tom, co já jsem větší kus uřízla. Už jsem byla unavená, špatně jsem si to rozvrhla (i na tom opižlaném kousku, co mi zůstal) a ještě jsem to ani nestihla dokončit, aby to aspoň nějak vypadalo. Ani by mě to tolik nežralo, kdybych to neměla dělat příští týden v rámci testu na známky. Nebo kdybych nechodila tolik let do výtvarky... ačkoliv tedy různé modelování a pracování s hlínou a podobnými věcmi nikdy mojí nejoblíbenější technikou nebylo. Já radši kreslení a malování.
Nezbývá mi tedy než doufat, že to příští týden půjde líp.
Normálně se toho bojím víc než plavání. Tedy, minule mě to i docela bavilo a troufám si tvrdit, že na to, že opravdu plavat jsem byla naposledy patrně někdy na základce, mi to i docela šlo (konečně jsem si totiž donesla plavecké brýle, tak jsem se pořád nemusela děsit toho, že mi někam odplavou čočky). Nechci to ale zakřiknout.

Sice to trochu kazí fakt, že tu žádný nemám, ale co není může být :D

Můžu se utěšovat tím Ačkem z anatomie z kostí, že pojedu pryč už ve čtvrtek, že mám v ledničce dýňovou polívku na večeři a na stole čokoládu, kterou jsem dostala jako projev díků od jedné kamarádky z kruhu. V pátek jsme totiž jely náhodou stejným autobusem do Prahy, ona měla jízdenku jen v mobilu, který jí na nástupišti kleknul, tak jsem jí půjčila svůj. Nevím, jestli je to čin hodný čokolády, ale poděkovala jsem a nestěžovala jsem si.

Jsem ale moc zvědavá, jak se stihnu pořádně do příštího týdne naučit ty vazy a klouby, výše zmiňovanou prekliniku a chemii. Ještě by nám mohli oznámit, že budeme psát z angličtiny nebo latiny, aby to bylo všechno hezky nahňácáné do těch pěti dní a pak se zase další tři týdny nic nedělo.

Hrozně se těším na Vánoce. Tedy na jednu stranu. Na cukroví, stromeček, ozdobičky, pohádky (to že budu moct být konečně doma...), nejradši bych si tu hned teď rozvěsila vánoční světýlka, zalezla pod deku a koukala se na vánoční filmy, spolubydlící by ale mohla divně zahlížet. Je přeci jen pořád říjen, ač už se blíží ke konci. Na tu druhou stranu to už bude moc blízko zkouškovému. Pro někoho, kdo ani neví, jak se na ty zkoušky v tom nesmírně divném systému, který nazývají SIS přihlásit, to zní jako opravdová výzva.

Tak mi držte palce.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Olivka Olivka | Web | 27. října 2014 v 19:47 | Reagovat

Moje milá, přihlašování v SISu je na pohodu. Pokud ti neklekne internet, dostatečně rychle klikáš na F5 nebo máš prostě jenom štěstí, že ti drazí docenti a profesoři vypíší "přihlašování od" (když to neudělají, je to dost podpásovka, páč stále exitují lidé jako já, kteří nesedí a netu celý den, aby si hlídali mejl a SIS). Počkej si na přihlašování předmětů do dalšího ročníku, to je teprve něco (kokotina). Přeju hodně štěstí a pevný nervy! :-)

2 Zuza Zuza | Web | 28. října 2014 v 11:00 | Reagovat

Držíme!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz