Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Vánoce, Vánoce... přicházejí?

22. prosince 2014 v 13:18 | Telenta |  Můj důvěrníček
Nevím, jestli je to tím počasím, faktem, že se všichni rozhodli nám nacpat zápočtové testy do jednoho týdne, a nebo prostě něčím v mojí hlavě, že nějak vůbec nejsem schopná vnímat blížící se Vánoce. Zřejmě vším dohromady. Ne, že bych na to měla zrovna čas a pohodu, když jsem si ještě do pátku musela do hlavy cpát poznatky o pufrech, PCR a podobných věcech.
Mám už zabalené dárky, pekla jsem cukroví, dokonce jsem v sobotu už i první dárky dostala, ale vánoční atmosféra pořád nikde. Možná bych měla vyzkoušet bratrancův recept na nasávání vánoční atmosféry a jít se napít vaječňáku.

Na Vánoce jsem se neskutečně těšila. Lépe řečeno na to, že budu moct být doma. Se spolubydlící si vážně dvakrát nesedíme a pro někoho, kdo je rád aspoň část dne úplně sám, je tahle kombinace naprosto vražedná. Takže zatímco většina lidí se netěší do školy, já se netěším na kolej, kde musím snášet takové věci, jako že když jsem nemocná a chci si odpočinout a zopakovat si věci na zápočet z první pomoci, který píšu druhý den, tak si ta dotyčná osoba, s níž sdílím pokoj, musí přitáhnout nějakou kamarádku a bez přestávky tam s ní řvát a pouštět si nějaká videa od dvou odpoledne až do devíti večer. Nějaké moje prosby či žádosti jdou naprosto mimo.
O takových drobnostech, jako že musím uklízet jenom já, přiškvařených nánosech rýže na vařiči nebo že pod pojmem "vynést koš" si představuje, že vyndá ten pytel, postaví ho vedle koše a pak čeká až ho já zázračně zmizím, škoda mluvit.
Jedna z mála fajn věci je, že když je tam sama, je poměrně tichá.
Ten jeden semestr to s ní snad ještě nějak vydržím. Budu muset.

(Mimochodem, opět jsem změnila vzhled. Nemůžu si pomoct, pořád jsem s něčím nespokojená. Myslím, že je jen otázkou času, kdy tu nechám čistě bílou stránku s černým textem.)


V sobotu jsem byla na Hobitovi (ano, byla to taková ptákovina, jakou jsem očekávala, ale když už jsem viděla i ty dva předchozí...) a dostala jsem od Hrba již zmiňované první dva vánoční dárky. Kdy si myslí, že budu mít čas hrát Mass Effect, to netuším, čímž ještě prohloubil moje zoufalství, že pořádně nestíhám nic, co bych chtěla. Kupí se mi tu čím dál tím větší hromádka nepřečtených knížek, v počítači nezhlédnuté seriály a nehrané hry a v hlavě neuskutečněné nápady, kterých vždycky přibývá v závislosti na zvětšujícím se objemu učiva. Když si vzpomenu, jak jsem si na gymplu někdy zoufala, že nemám čas, mám chuť si teď za to nafackovat. Ale to je asi normální. Nepochybuju o tom, že se budu chtít profackovat, až nastoupím do práce a vzpomenu si na tohle.

Jak si to tak zpětně pročítám, zní to strašně pesimisticky. Já pesimista jsem, takže se asi ani není čemu divit, ale už dávno jsem se naučila, že je dobré vždycky počítat s tím nejhorším, pak můžete být akorát příjemně překvapeni.
Ve skutečnosti je mi docela fajn. Vlastně mám poprvé v životě až hmatatelný pocit, že se nějak měním. Zatím se zdá, že k lepšímu. Těžko se to popisuje, ale jako bych najednou vnímala svět, lidi a vůbec všechno okolo pod nějakým jiným úhlem pohledu. A ačkoliv je mi jasné, že celou svojí osobnost od základů nepřekopu (ani bych nechtěla), tak s věcmi, které mi na sobě vadí, lze něco dělat. Jen je nutné to vážně chtít a něco pro to udělat. Ne, že bych tohle nevěděla dlouho, ale teď jako by mi to teprve začalo docházet v celém rozsahu věci.
Že by se ke mně zpoza rohu pomalu plížila dospělost? Anebo na mě jen zamává, ukáže mi vztyčený prostředníček a zlomyslně si odhopsá zase pryč? Trochu se obávám, že to druhé. Jsem koneckonců pesimista.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | E-mail | Web | 22. prosince 2014 v 15:11 | Reagovat

K nasávání vánoční atmosféry hodí se lépe horký punč.

2 Terka Terka | E-mail | Web | 22. prosince 2014 v 15:18 | Reagovat

Tak tu spolubydlící ti teda nezávidím, moje je v pohodě. Obě si děláme svoje věci na noteboocích, sem tam spolu prohodíme pár slov a vrátíme se zase k práci. Teda, v mém případě k psaní článku na blog. :-D

3 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 22. prosince 2014 v 15:30 | Reagovat

Já jsem na rozdíl od tebe na internátě a se spolubydlící se velice rozumíme, za což jsem neskutečně ráda. Přeji Ti krásné prožití vánočních svátků bez stresu a starostí, které se na nějakou dobu ukryjí do obsahů ozdob a plamenu svíček. Šťastné a Veselé!

S pozdravem: LERI GOODNESS

4 The Wall The Wall | E-mail | Web | 22. prosince 2014 v 17:09 | Reagovat

Pro mě je to už takový koníček - nesnášet bydlení na kolejích, a to jsem v prváku.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz