Zavřete oči, odcházím...
Jednou to zkrátka přijít muselo. Pokud někdo z pravidelných čtenářů chce znát moji novou adresu, můžete mi napsat na email uvedený v menu.

Můj důvěrníček

Zbytek pobytu na horách

14. března 2009 v 19:09 | Telenta
Tak už jsem zase doma!

Budu pokračovat v líčení našeho "úchvatného" pobytu na horách. Ve středu jsme zase jeli na
Kitzsteinhorn a opět nebylo nic vidět.

Nevdávej se!

10. března 2009 v 17:11 | Telenta
Tak se hlásím z Kaprunu!

Rodiče s tetou a strejdou právě odešli nakoupit, takže jsem tu teď úplně sama a rozhodla jsem
se vám tu v klidu vylíčit můj ještě necelý pobyt na horách, který nebyl zrovna nejrůžovější.

Rovnátka

24. ledna 2009 v 12:53 | Telenta
Takže poslušně hlásím, že žiju.
Ve čtvrtek mi nandali rovnátka na horní čelist a 17.března mi je dají i na dolní. Teď už to celkem jdem, ale ty dva dny to bylo fakt strašný, hlavně mluvení a jídlo. Ale dobrý bylo, že jsem díky tomu přišla o fyziku, matiku a bižuli (teda to dopisování sešitů už tak zábavný nebylo, ale stejně ). Doktorka nám řekla, že drát který mi drží šestky mám opravdu až na patro, a mohlo by se prý stát, že mě tak během dvou dní začne tlačit. Samozřejmě, že mě přes noc opravdu tlačit začal, takže hned druhý den jsme šli zpátky, aby mi ho upravili (přišla jsem skoro o celou chemii, muhehehe! ).
Mimo jiný jsem si vypálila na DVD prvních sedm dílu Vampire Knight, takže momentálně sedím skoro celý den u televize a pouštím si to pořád dokola. Copak můžu za to, že je to tak nádherný anime?!

Tak jsem se vrátila z hor

18. ledna 2009 v 15:49 | Telenta
Na hory táta jel s tím, že mu není nějak dobře a skončilo to tím, že na konci chrchlal jak kdyby měl
tuberu a to bych to nebyla já, kdych se od něj nenakazila. Takže teď ležím v posteli s čajem a noťasem a píšu tady tyhle bláboly. Mám rýmu, kašel, pálí mě v krku a pravý ucho mám zalehlý a vůbec na něj neslyším. To všechno ovšem nezabrání tomu, že pokud nebudu mít teplotu tak půjdu do školy (jsem vážně zvědavá jak to tam přežiju ). Nejspíš budu muset spolykat nějakej Panadol nebo Brufen a vezmu si s sebou Otrivin abych mohla dýchat. Máma by mě jinak nechala doma, ale vzhledem k tomu, že jsem tam teď tolikrát chyběla a navíc je těsně před pololetím, tak tam prostě musím jít. Zkrátka v tu nejnevhodnější dobu musím onemocnět, kdyby to bylo třeba někdy ke konci března, to by mi vůbec nevadil.

Tak já se loučím a půjdu si dál stonat.

Výstava Fimfárum v Poděbradech

13. ledna 2009 v 16:35 | Telenta
Bylo to sice už 2.2.2008, když jsem byla s babičkou v Poděbradech na výstavě Fimfára, ale stejně sem ty fotky chci dát, i když jsou jenom z mobilu a tudíž nejsou ani nijak kvalitní.

Ty loutky se mi strašně líbí, protože dneska se už málokdy najde nějaký animovaný film natočený stop-motion animací, většina je jich vytvořená v počítači. Proto se mil také líbila Mrtvá nevěsta, které je vytvořená stejným způsobem jako Fimfárum. Bylo to krásný stát jen pár centimetrů od těch loutek, strašně to svádělo sáhnout si (ale to by mi asi neprošlo ). Bohužel jsem nevěděla, že se tam bude moct fotit, jinak bych si foťák vzala, takhle jsem se musela spokojit s mobilem.

Tak jsem zase zpátky

9. ledna 2009 v 15:38 | Telenta
Tak jsem zase zpátky. Ten zákrok samotný jsem skoro vůbec necítila (opíchali mi pusu asi
čtyřikrát ), ale mnohem hůř se mi udělalo, když jsem se pak na to doma koukla do zrcadla. Měla jsem obnažý i kus kosti (ten mi už díkybohu zase jakžtakž zarostl ) a kromě zadní části dásně tam nemám vůbec nic. Samo o sobě to ani moc nebolí, ale hlavně mi vádí ty stehy, které mě tam tlačí a jakoby táhnou a samozřejmě oteklá pravá část obličeje. Můj jídelníček momentálně taky není nijak úžasný, mrkvová polévka, puding, jogurty a kaše, prostě všechno co se nemusí kousat.
Pak se taky dneska ráno stala nepochopitelná věc. Když jsem vstala z postele a jako vždycky jsem šla vytáhnout rolety, uviděla jsem, že na jednom z kaktusů, které mám vyrovnané po celém parapetu je květ. Prostě mi teď v lednu začal zničehonic kvést kaktus, který by měl rozkvétat až někdy koncem června. No chápete to? Tak já si půjdu zase chvíli chladit moji oteklou část obličeje a pro teď se loučím, ale asi sem dneska ještě něco přidám.

Už jsem se vrátila

30. prosince 2008 v 20:18 | Telenta
Tak jsem se konečně vrátila z Prahy (na Bitefight mě mezitím stačili 6krát napadnout a obrat
skoro o všechny peníze ). Dnešní cíl byl úspěšně splněn, podařilo se mi zatáhnout rodiče do Luxoru i do Bontonlandu a konečně jsem sehnala druhé díly Temného metro a Dveří chaosu a ještě CD Fenomén a DVD Krotitelé duchů (tohle jsem si už musela platit ze svého ). Možná by jsme toho v centru stihli i víc, ale než jsme se v restauraci dočkali oběda a než jsme ho snědli tak jsme tam byli asi dvě hodiny. Pak jsme museli jet do Letňan, protože tam táta měl nějakou schůzku (říkal asi na půl hodinky, nakonec jsme tam čekali hodinu a půl ), takže jsme s mámou oběhly i obchody tam, ale vzhledem k tomu, že každá z nás má o hezkém oblečení úplně jinou představu, tak si jistě umíte představit jak to vypadalo.
Takže já končím a jdu si číst.

Inventura a skládání ponožek

29. prosince 2008 v 23:02 | Telenta
Dneska jsem se přemohla a vypadla jsem na chvíli na vzduch. Zamířila jsem na náměstí, že se alespoň kouknu do knihkupectví jestli tam mají nějaké nové, zajímavé knížky a teď si představte to zděšení, když jsem zjistila, že zrovna dneska mají inventuru!!!! Já se konečně odhodlám vyjít ven a oni si dovolují mi tohle udělat!!!! Naštěstí pojedu zítra s rodiči do Prahy a možná by se mi mohlo povést zatáhnout je do Luxoru a kdyby se mi nepodařilo tohle tak aspoň do
Bontonlandu na filmy a hudbu. Samozřejmě má tenhle výlet i svoje mínusy, jako to, že nebudu moct spát do 11 (což bude pro mě opravdu veliká rána ) nebo snídat tak půl hodiny. Každopádně sem zítra asi nepřibudou nějaké články, možná že se tu večer objevím, ale nic nezaručuji.

Každopádně, potom co jsem tak neslavně dneska pochodila v knihkupectví, koupila jsem si aspoň časopis (konkrétně Enigmu pokud vás to zajímá ) a naštvaná jsem se vrátila domů, kde jsem si musela vysát v pokojíčku, vyklidit myčku, uklidit kocourovi, a složit ponožky. Hmmmm.... Ještě jsem je dosud nesložila, možná bych už měla začít, když je 23.00 abych to ještě dneska stihla.
Tak já se loučím a běžím na ty ponožky (fuj!!! ).

Nový vzhled blogu a problémy s notebookem

26. prosince 2008 v 15:48 | Telenta
Tak jsem si udělala nový vzhled, tentokrát s Misou. Musím říct, že se mi líbí ze všech vzhledů, který jsem kdy mělá asi nejvíc. Co myslíte vy, poved se mi (aspoň trochu )?
Momentálně se přeučuji psát z normální klávesnice na počítači na klávesnici na notebooku, což mi dělá docela problémy, zvlášť, když mám psát číslice, tak pořád sahám doprava a dívím se, jaktože tam ty čísílka nejsou.
Taky mě strašně mate, že nejsou popsané tlačítka jako Enter, Shift atd., takže někdy strávím strašně dlouhou dobu hledáním nějakého tlačítka než mi dojde, které to je a musím říct, že když jsem ten můj nový vytoužený notebook poprvé sama zapínala, hledala jsem tlačítko na spouštění, které je s odpuštěním velké jako kráva a je umístěné přímo uprostřed vršku klávesnice (nejvyšší čas nevštívit očaře, jestli se mi moje krátkozrakost ještě nezhoršila ).
Tak já se zatím loučím, možná sem dneska ještě něco přidám.

Návrat

25. prosince 2008 v 20:38 | Telenta
Tak už jsem zase zpátky, k Vánocům jsem dostala nový počítač a z toho se díkybohu můžu připojit na internet, takže od teď můžu zase přidávat články (a koukat na D.N.Angel ).

Co se týče letošních Vánoc, nějak jsem se nemohla dostat do té správné vánoční atmosféry, nevím čím to bylo, možná že není žádný sníh a počasí celkově připomíná spíš podzim, už se těším až pojedeme v lednu na hory, tam snad nějaký sníh bude. Předtím si ale budu muset vytrpět
svoje u zubaře, protože mi dosud neslezl druhý špičák, protože tam mám jeden nadbytečný zub, který mu brání, takže mi ho budou muset vyndat. To znamená, že mi budou muset ruzkutat dáseň a půl hodiny se mi tam budou vrtat. Prostě taková strašně příjemná věc. Jediná dobrá věc je, že budu muset být 5 dní doma, takže ve středu, čtvrtek a pátek nebudu muset jít do školy.

Tak já se loučím a dobrou noc!

Hřbitov a rýžový nákyp

2. listopadu 2008 v 17:21 | Telenta
Před chvílí jsem se vrátila od babičky, kde jsem byla s celou naší rodinkou. Zůstali jsme tam přes víkend a musím říct, že tři hodiny cesty tam a tři hodiny cesty zpátky mě naprosto vyčerpaly. Naštěstí brácha v autě téměř okamžtě usnul, takže jsem nemusela celou cestu poslouchat něco o mašinkách a letadýlkách. Taky jsem se musela potýkat s úkolem z fyziky, kde jsem absolutně nevěděla co dělat (jak by ne, když jsem celý týden ve škole chyběla, protože jsem byla nemocná). Ke všemu jsem se ráno moc navyspala, protože se brácha ráno díval na Hřiště 7 a když dávali
Ovečku Shaun, začal tak ječet (tomu se prostě nedá říkat smát ), že bylo naprosto nemožné spát. A to se nezmiňuju o tom, že mi nad hlavou bzučela moucha.
Odpoledne jsme se vypravili na hřbitov, abychom dali věnec na dědečkův a pradědečkův hrob. V okamžiku kdy jsme došli na místo oznámil brácha, že potřebuje čůrat a nechápal, že na hřbitově nemůže (ani se mu nedivím, když jsou mu teprve čtyři ). Taky ho nesmírně zajímalo jak se dědeček může vejít do urny, když je tak malá. Táta mu začal vysvětlovat, že když lidi umřou, tak se někteří nechají pochovat v rakvi a jiní se nechají spálit atd. Jejich rozhovor ovšem zatrhla máma slovy : " Prosim tě, proč mu to říkáš, není na tohle ještě moc malej?" Takže mu to zůstalo neobjasněné.
Jediná pozitivní věc byla, že babička udělala rýžový nákyp, který máma odmíta vařit, jen táta se občas vzchopí a uvaří ho. Ale, když už ho uvaří, tak nám vydrží hodně dlouho, protože ho jím jenom já s tátou a občas si pro trochu příjde i teta.

Takže rýžovému nákypu zdar a já se loučím.

podzim

29. září 2008 v 22:12 | Telenta
Tak a je tu zase podzim. Bohužel ne ten klasický, který známe z čítanek, kdy svítí stále sluníčko, kolem poletuje barevné listí a venku pobíhají děti s papírovými draky, ale šílený podzim. Jeden den 10°C, zamračeno a prší a druhý den 20°C, slunečno a obloha bez mráčku.
Když se mám ráno obléct do školy, bezradně stojím před šatníkem a přemýšlím, jak asi dneska bude. Nakonec to dopadne vždycky stejně. Džíny, tričko s krátkým rukávem, mikina a tenká bunda. Přes den pak podle měnící se teploty odkládám nebo příbírám jednotlivé vrstvy oblečení.
Ale úplně nejhorší je , když v takovém 10°C-vém, větrném počasí, na naší první hodině v pondělí (tělocviku) jdeme ven běhat. V tu chvíli bych profesorku s radostí umlátila (přestože je to jedna z nejlepších profesorek v našem "ústavu"). Opravdu si nedovedu představit nic příjemnějšího, než se takhle po ránu zadýchávat, smekat se po vlhkém listí a zakopávat o skoro neviditelné minipařezy a kořeny stromů a přitom si lámat hlavu jestli mě vyzkouší z matematiky nebo ne. Dle mého názoru by se nemělo v takové dny vůbec vycházet ven, ale zůstat si hezky doma s teplým čajem (jahodový-hmmm…), televizí a knížkou.
DODATEK: Kdyby se mi tohle podařilo prosadit, mohlo by být takhle hnusně hóóóódně dlouho…
 
 

Reklama

© Telenta 2008-2014
telenta.blog.cz